Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jessynky operace DLK

9. 9. 2008
    Tak všechny po dlouhé době zdravím. Dlouho jsem se neozvala jelikož jsem v poslední době řešila zdravotní problémy.  Teda na mých bedrech to až tak neleželo, vše oběhávala panička. Já jen čekala kdy se zavelí, že se jede k panu doktorovi. Nevím proč, ale prostě jsem vycítila, že se něco děje.
    Všechno to začalo tím když jsem začla kulhat na přední pacinu, panička mě honila k panu doktorovi, zjistili že mám ve špatném stavu oba loketní klouby.  Byla možnost operace obou nožiček. Panička neváhala ani minutu a okamžitě mě objednala na první nohu.  Ani jsem neměla strach protože se mi dostávalo podpory od paničky i od mých staroušků.  Když jsem přišla poprvé do ordinace pana MvDr. Hnízda, docela se mi tam i líbilo. Všechno jsem to tam pročmuchala a ten pán v bílém byl moc milý, podrbal mě a dal mi i mňaminu. Tím na mě zapůsobil nejvíc :)
    První operace se uskutečnila 4. srpna v poledních hodinách. Panička mě dovedla na kliniku, kde už jsem to pak musela zvládnout sama, dali mi dočasný luxusně vybavený pelíšek, kde jsem se po zákroku i propudila. Vůbec nic si skoro nepamatuju, bůh ví co mi to píchli. Nejdůležitější bylo, že když jsem se probudila tak jsem uviděla oči své paničky a ucítila jsem hroznou úlevu. V podvečer jsem už mohla frčet domů. Byla jsme překvapená jak pěkně mi to šlape, sice jsem měla něco bílého přilepeného na noze, ale i s tím jsem to zvládla. Pan doktor, řekl paničce že mi v pravé nožičce vyndali dva velké úlomky, které mě tam způsobovali tu  velkou bolest.
    Jelikož jsem se z toho rychle dostala, mohla jsem 1. září podstoupit operaci levého lokte,která byla relativně snazší, jelikož tam byl úlomek pouze jeden. Tu už jsem psychicky nesla hůř, ale kdo by taky ne. Bylo toho na mě moc, ale vím že to bylo pro moje dobro.
     Momentálnně mám pevný klidový režim, který musíme s paničkou dodržovat. Chodíme jen na krátké procházky a k tomu ještě na vodítku. No co Vám budu povídat, moc mě to vodítko nebere, ale holt vydržet to musím. Pozitivní na tom je, že nemusím vůbec skákat, panička mě všude vyzdvihává a mě se to začíná líbit :).
    Koncem října pokud bude vše v pořádku budu moct začít aspoň trošku plavat a rehabilitovat. Panička dostane odbornou přednášku, jak mi masírovat nožky a jak s nimi cvičit, bude to psina.
    Jediné co mi moc chybí jsou moji kamarádi, DOUFÁM, že na mě nezapomenou. A tímto jim vzkazuji, že příští rok se mají na co těšit, protože tu nastřádanou energii budu muset nějak dostat ven :)
   
    Přeji všem, aby jste měli nožky zdravé a dobře vám to běhalo.