Jdi na obsah Jdi na menu
 


Silvestrovský víkend-Kondrac 07

12. 1. 2008
Tak tento pátek 28.prosince , víkend před silvestrem mě čekalo velké překvapení a zároveň opožděný dárek k vánocům. Panička mi zafinancovala výlet do malebné vesničky jménem Kondrac, abych si mohla dopřát poslední radovánky se svými psími kamarády v tomto roce.
Na místo jsme dorazily v pátek v poledne. Dopoledne jsme balily. Já už byla jak na trní a nemohla se dočkat. Konečně jsme nastartovaly, panička sešlápla pedál plynu a na místě jsme byly během 45minut. Po cestě jsem nabírala sílu na smečku co už mě netrpělivě vyhlížela. Při příjezdu mě přišli přivítat Danny, Buddy, Fady, Baruška a další :) Panička nás ubytovala do pokoje, kde už byli ubytovaní Fady a Buddy. Poté jsme se vydali na procházku , aby jsme poznali krásu okolí. Musím podoktnout, že budova, kde jsme bydleli je čerstvě po rekonstrukci, takže luxus. A postele ty neměly chybu :) Panička si nestěžovala Obrazek
a i já jsem si měkkost matrace na vlastní kůži vyzkoušela. Ale PŠT o tom radši mluvit nebudeme :) Odpolední procházka nás náramně vyčerpala. Ono lítání po poli a lese, to dá zabrat. Když jsme konečně došli ve večerních hodinách zpátky domů, po cestě jsme se ztratili a trošičku bloudili, tak jsme padli jak brambory a chrupkali. Páníčkové si došli na kus žvance do vyhlášené místní hospůdky. Když se vrátili na baráček, tak začla společenská zábava a oni se začli společensky bavit ( no každý tomu říká jinak), ale pravda je, že i společenské hry padly. My jelikož jsme si během jejich pobytu v hospodě schrupli a nabrali sílu, tak jsme jim dělali společnost. Kuchyň jsme málem zbořili jak jsme se okusovali a tahali o různé hračky. Došlo i na muchlování, panička to tam trošku vytřela :) Ani nevím v
Obrazekkolik jsme šli spát, ale muselo to být dost pozdě, jelikož moje účast u paničky v pelíšku se obešla bez komentářů :)
Ráno to bylo dost těžké vytáhnout jí z postele.

V sobotu jsme vyrazili na procházku na rozhlednu Blaník, což byla místní turistická atrakce. Rozhledny obvykle bývají na kopci. Některé osoby funěly víc než my všichni dohromady. Počasí nám velmi přálo, sluníčko svítilo, takže poté co jsme vyšplhaly nahoru k rozhledně, kde se páníkové posilnili výborným svařáčkem, a né pouze jedním :) se rozhodli že vyšplhají až nahoru na rozhlednu, aby se pokochali krásným výhledem. My museli čekat venku :(
Po cestě domů, jsme se rozhodli ještě trošku si zasportovat a zastavili se na místním zamrzlém rybníku, kde jsme si zabruslili. Byla to sranda, panička se dokonce i párkrát skácela k zemi :)Obrazek
Po téhle srandě jsme se opravdu vydali už k domovu. Sobotní večer probíhal více méně stejně jako předešlý, akorát bez mojí účasti, protože jsem toho měla za dva dny už plné kecky. Zapadla jsem do pelechu a spala až do rána.

V neděli to už bylo trošku smutnější, protože nás čekalo loučení a cesta zpátky domů. V neděli večer jsme už musely být doma. Nicméně i poslední den jsme se rozhodli jít na prochajdu do zámeckého parku do Vlašimi. Já a panička už jsme sbalily všechny věci a jely tam autem, aby jsme pak rovnou vyrazily směr domov. S Buddym, Fadym, a Arleen jsme prozkoumali zákoutí zámeckého parku ve Vlašimi. Panička dokonce dala do placu můj lítající talíř, tak jsme si měli aspoň s čím hrát:) O zábavu nebyla nouze.

Obrazek

Nakonec jsme zašli do místní hospody na oběd a ostatní potom čekala ještě cesta zpět do Kondrace. Já s paničkou jsme se rozloučily a vydaly se směr praha, kde na nás už čekal můj bráška a starouškové.

V neděli jsem usínala s pocitem, že lépe jsem poslední víkend v roce strávit nemohla :)




 
 

Portrét


 


Archiv

Kalendář
<< červen / 2018 >>