Jdi na obsah Jdi na menu
 


Národní výstava psů - Ml.boleslav 1.září 2007

3. 9. 2007
    Tuhle sobotu jsme si s paničkou udělaly výlet do Mladé boleslavy, kde se konala národní výstava psů, aby jsme psichycky podpořily mojí kamarádku Irenku s paničkou Petrou.
    Vyjíždělo se hodně brzy, už v půl 7 ráno. To když o hodinu dříve paničce zazvonil budík, tak jsem si říkala co se děje, protože když jsem se podívala ven tak tam byla ještě tma, a to není zrovna obvyklé u mé paničky, aby vstávala takhle brzy. Ona si ráda přispí :) Nicméně se vyhrabala z postele, dala se dohromady, zbalila batůžek a vyrazily jsme. Cesta byla super, samozřejmě jsme s Irčou na  zadní sedačce auta pěkně blbly.
    Po 45min cesty jsme dorazily na místo, Petra si šla vyzvednout veškerou dokumentaci, kterou potřebovala, a pak jsme si šly najít nejvhodnější místo, aby jsme vše a všechny měly na očích a nic nám neuniklo. Rozdělaly jsme si stoličky, udělaly pohodlí a jen čekaly než to vypukne.Potkaly jsme tam i pár známých tváří. Viděla jsem na Irence, že je nervózní, ale čím delší to bylo tak na ní spíš než nervozita padala únava.
    Já s paničkou jsem si krátila čas očumováním co se děje kolem. Taky jsem se podívala jak se cvičí a dělá agility což je jistý sport se psi. Dostaly jsme nabídku si to vyzkoušet, no samozřejmě panička se hrnula. Vyslala mě a běžela semnou na trati, ale překážku si přeskočila sama. Co bych se namáhala když jsem jí mohla podlézt, že.
    Poté co Irenka v odpoledních hodinách podala svůj výkon v kruhu, kde získala známku VD (velmi dobrá), jsme se odebraly na kus žvance jelikož paničky už umíraly hlady. Daly si nudle u číňanů, ale bylo toho moc tak zbylo i něco na nás. Šmakovalo mi to :) Po jídle jsme ještě obešly stánky s pamlsky, hračkami atd. Domů jsem si dovezla novou misku na žrádlo, už jsem jí prubla a je skvělá :) a taky mi panička koupila plno dobrot. Teď mě mrzí, že jsem jí tu překážku neskočila, a nechala jí v tom samotnou, za to jak je na mě vlastně hodná. No tak příště, slibuju, že už to skočím:)
   
No a poté jsme si to namířily přímo k autu a frčely domů. Celou cestu do prahy jsme prospaly, jelikož ten den byl náročný a unavující. Vypadalo to asi takhle.

Obrazek



Takže ve finále ikdyž ten den byl pěkný jsme všichni byly rádi, že už je za námi.

No a když se na nás pořádně podíváte tak tomuhle se říká

Opravdové přátelství :)