Meziříčko 5/2007
14. 8. 2007
Byl pátek ráno a já tušila, že se něco děje, jelikož panička lítala po bytě jak splašená a balila. Tak jsem zaujala místo hlídače u dveří, aby se na mě náhodou nezapomnělo. Sice už v průběhu týdne se stále panička domlouvala na něčem s Ájou (panička Molly a Glorie), ale já stále nevěděla o co jde. Nakonec panička sbalila všechny tašky, dala mi obojek, naložily jsme auto a vydaly se směr Brno. Na pumpě jsme se sešly s Molly a Glorii, no a to mě utvrdilo v tom, že ten víkend co nás čeká bude naprostá bomba. Po cestě mi panička stále říkala, že jedeme za kamarády, a že se těší až mě tam vypustí a uvidí mě až v neděli při odjezdu. Taky si potřebovala odpočinout :) No docela jsem jejímu přání vyhověla, akorát v noci mě nenechala venku jelikož jsem měla mezi desátou a jedenáctou večerku.
Když jsme dorazily na místo, bylo to ještě lepší než říkala, louka, rybník, les a hlavně spousta psích kamarádů na lumpárny. Ubytovaly jsme se a šly jsme obhlédnout terén. Rybník ten byl naprosto nejlepší a taky jsem v něm trávila nejvíce času.
Páteční den proběhl v milém seznamování s mými novými přáteli. Večer se sedělo u ohně, opékaly se buřty (u toho už já bohužel nebyla) jelikož panička mě zahnala už na kutě. No chápala jsem jí, protože v sobotu nás čekaly důležité soutěže, tak chtěla, abych měla dobrou formu. Zúčastnila jsem se soutěží jako např. o nejrychlejšího psa, o nejlepšího aportéra, a také v prolézání opičí drahy apod. Sice jsme nezískaly žádný pohár, ale snažily jsme se z plných sil. Ono konkurence byla veliká. Po soutěžích jsem si trošku dáchla a odpoledne se šlo na procházku po okolí. Udělalo se pár hromadných fotek a vyrazilo zpět do naše ráje:)
Sobotní večer probíhal v podstatě stejně jako páteční, ale byl o trošku smutnější jelikož všichni věděly, že se blíží den odjezdu. V neděli se šlo ještě hledat poklad,který byl ukryt v okolí, nakonec jsme krabici plnou dobrot pro nás našli a ve finále pro nás ještě organizátoři srazu Hanka s Alešem připravili překvapení a mohli jsme si každý udělat
svůj upomínkový předmět který nám tento víkend bude vždy připomínat. Došlo na fázi loučení. Viděla jsem na paničce, že se jí také nechce zpět domů, ale nedalo se nic dělat. Cestou domů, se mi zavíraly oči únavou
ale já byla naprosto spokojená. Ještě jsem z dálky slyšela paničky hlas jak říká, " to byl skvělý víkend viď Jessy, tak se můžeš těšit opět za půl roku" s touto vidinou jsem spokojeně usnula a nechala si zdát o všem co jsem prožila za uplnulý víkend.
Když jsme dorazily na místo, bylo to ještě lepší než říkala, louka, rybník, les a hlavně spousta psích kamarádů na lumpárny. Ubytovaly jsme se a šly jsme obhlédnout terén. Rybník ten byl naprosto nejlepší a taky jsem v něm trávila nejvíce času.
Páteční den proběhl v milém seznamování s mými novými přáteli. Večer se sedělo u ohně, opékaly se buřty (u toho už já bohužel nebyla) jelikož panička mě zahnala už na kutě. No chápala jsem jí, protože v sobotu nás čekaly důležité soutěže, tak chtěla, abych měla dobrou formu. Zúčastnila jsem se soutěží jako např. o nejrychlejšího psa, o nejlepšího aportéra, a také v prolézání opičí drahy apod. Sice jsme nezískaly žádný pohár, ale snažily jsme se z plných sil. Ono konkurence byla veliká. Po soutěžích jsem si trošku dáchla a odpoledne se šlo na procházku po okolí. Udělalo se pár hromadných fotek a vyrazilo zpět do naše ráje:)
Sobotní večer probíhal v podstatě stejně jako páteční, ale byl o trošku smutnější jelikož všichni věděly, že se blíží den odjezdu. V neděli se šlo ještě hledat poklad,který byl ukryt v okolí, nakonec jsme krabici plnou dobrot pro nás našli a ve finále pro nás ještě organizátoři srazu Hanka s Alešem připravili překvapení a mohli jsme si každý udělat
svůj upomínkový předmět který nám tento víkend bude vždy připomínat. Došlo na fázi loučení. Viděla jsem na paničce, že se jí také nechce zpět domů, ale nedalo se nic dělat. Cestou domů, se mi zavíraly oči únavou
ale já byla naprosto spokojená. Ještě jsem z dálky slyšela paničky hlas jak říká, " to byl skvělý víkend viď Jessy, tak se můžeš těšit opět za půl roku" s touto vidinou jsem spokojeně usnula a nechala si zdát o všem co jsem prožila za uplnulý víkend.
Tímto by jsme chtěli poděkovat za skvělou organizaci a jedna společná fotka na závěr. bohužel nejsou tam všichni, tak velký objektiv nemáme :)